Porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů kříženců kapra obecného s využitím dvou různých linií Amurského lysce
Abstrakt
Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů hybridů kapra obecného s využitím dvou linií Amurského lysce v testu užitkovosti. Při založení testu bylo využito vrcholového křížení, kde byl na mateřské pozici použit Maďarský lysec (M2). Na toto plemeno byli kříženi samci Maďarského lysce M2 (pro produkci čistého plemene), Severského lysce (M72) a dvě linie Amurského lysce (ALP ? vyšlechtěn v Pohořelicích, ALV ? vyšlechtěn ve Vodňanech) a jako kontrolní skupina byl použit hybrid šupinatého fenotypu Ropšínského (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Test užitkovosti započal v rybnících (celkem na pěti lokalitách) s polointenzivním způsobem hospodaření vysazením váčkového plůdku (K0) a pokračoval jeho odchovem do tržní velikosti (K3). Po třetím roce testování byl test užitkovosti v rybnících ukončen a u testovaných skupin ryb byly hodnoceny biometrické a výtěžnostní ukazatele. Při celkovém hodnocení výsledků jedlých částí těla (opracovaného trupu a filetů) metodou ANCOVA, nebyl mezi lysými testovanými skupinami ryb zjištěn statistický rozdíl. Výjimku tvořil podíl filetů bez kůže, který byl průkazně vyšší u křížence M2 x ALP vůči plemenu M2, proto bych toto plemeno (M2) ke komerčnímu chovu nedoporučil. Při srovnání mých výsledků s ostatními publikacemi by mohl být pro komerční chov využit hybrid M2 x M72 a taktéž oba hybridi s Amurským lyscem, kteří nejen dosáhli vysoké výtěžnosti jedlých podílů těla, ale i z dřívějších testů byl potvrzen vyšší růst, přežití a odolnost vůči viru KHV.