Využití provozní kapacity dojících robotů v systému svobodného pohybu zvířat.
Abstrakt
Cílem diplomové práce bylo objektivně zhodnotit využití provozní kapacity dojících robotů v systému svobodného pohybu zvířat. V rámci studie byly analyzovány data ze sedmi zemědělských podniků.
Shromažďování vstupních dat proběhlo v období od ledna do listopadu roku 2009. Datové podklady byly získány na jednotlivých farmách z programu T4C. Informace pro analýzu problémových dojnic, jež bylo nutné do robota doprovázet, byly poskytnuty přímo chovateli.
Prvním hodnoceným kritériem byla průměrná užitkovost dojnic. Malé zemědělské podniky v soukromém vlastnictví dosáhly nejvyšší užitkovosti (28,79 kg). Družstva střední velikosti měly užitkovost nejnižší (25,22 kg). Vzhledem k plemenné příslušnosti dojily nejvíce holštýnské dojnice (40,43; 30,16 a 27,01 kg). Dojnice českého strakatého skotu měly dojivost nejnižší (24,83; 21,04 a 22,74 kg).
Dále byl vyhodnocován počet dojení v robotu, kdy malé zemědělské podniky v soukromém vlastnictví dosáhly nejvyšší četnosti dojení (140,88). Velké družstva pak měla počet dojení/robota nejnižší (119,28). Nejvíce byly na jednom robotu dojeny holštýnské dojnice (130,34). Oproti tomu české strakaté dojnice měly hodnotu dojení/robota nejnižší (107,94).
Nejvyššího počtu dojení na dojnici a den dosáhla družstva střední velikosti (2,47). Malé farmy v soukromém vlastnictví měly nejnižší počet dojení/dojnici (2,34). Stáda smíšená dosáhla hodnoty 2,47 dojení, holštýnské krávy dojily denně 2,45; dojnice českého strakatého skotu měly frekvenci dojení 2,32.
Z hlediska dobrovolnosti návštěv chodily nejčastěji do robotu krávy ve velkých družstvech, které měly nejvyšší dosažený počet odmítnutí na jedno podojení (2,19). Nejnižší hodnota tohoto kritéria vyšla v malých soukromých podnicích (1,10). Hodnoty tohoto ukazatele s ohledem na plemeno vyšly u holštýnských dojnic nejníže (1,85), oproti českým strakatým dojnicím, které měly hodnotu počtu odmítnutí nejvyšší (2,25).
Využití časové kapacity se prokázalo v malých soukromých podnicích jako nejefektivnější - 78,61%. Naopak nejnižší časová využitelnost vyšla u velkých družstev - 68,11%. Vzhledem k plemeni byly nejdéle dojeny holštýnské dojnice - 73,21%, nejkratší dobu dojily krávy českého strakatého skotu- 63,17%.
Nejvyšší počet dojnic, jež bylo nutné do dojícího robota doprovázet, byl zaznamenán ve velkých družstvech - 20,1%. Podstatně nižší počet problémových zvířat byl zjištěn ve družstvech střední velikosti - 9,7%. Malé podniky v soukromém vlastnictví se procentuálně výrazně nelišily od družstev střední velikosti, dosahovaly 9,3%. Jako nejvíce problémové se projevily dojnice ze smíšených stád - 18,7%. Nejméně byly doprovázeny české strakaté dojnice - 8,8%.