Potravní konkurence mezi plůdkem kapra (Cyprinus carpio) a střevličkou východní (Pseudorasbora parva)
Abstrakt
Střevlička východní (Pseudorasbora parva Schlegel, 1842) je považována za nežádoucí druh, protože představuje významného potravního konkurenta hospodářsky cenných nedravých druhů ryb. Pro vyhodnocení potravních analýz byly využity čtyři rybníky na jižní Moravě a dva rybníky v jižních Čechách. Studie probíhaly v letním období roků 2006 - 2007. Účelem mé práce bylo vyhodnotit potravní konkurenci mezi kaprem obecným (Cyprinus carpio) a střevličkou východní (Pseudorasbora parva), kde jsem analyzoval potravní složení a výběrovost obou druhů. Potravní selektivita byla hodnocena použitím Ivlevova indexu selektivity. Potravní konkurence (podobnost) byla spočtena pomocí indexu potravní podobnosti dle Shorygina (1952). Potrava střevličky se skládala hlavně z larev pakomárů (Chironomidae) a zooplanktonu, především z perlooček (Daphnia, Bosmina) z detritu a nárostů - perifytonu (Oscillatoria, Scenedesmus, Sphaerotilus). Ostatní potravní složky jako makrofyta, buchanky a vířníci rodu Brachionus byly střevličkou také konzumovány, ale ve výrazně nižší proporci. Naproti tomu, přirozená potrava kapra se skládala hlavně z potravních komponentů vázaných na dno, zahrnujících hlavně larvy pakomárů, makrofyta a organické zbytky i úlomky ve formě detritu, a perifyton. Perloočky rodu Bosmina a Daphnia, lasturnatky (Ostracoda) a larvy šídel (Anisoptera) byly přijímány jen ve velmi omezeném rozsahu. Na rybnících, kde se krmilo, v potravě významně dominovala cereální složka. Střevlička východní si konkurovala s kaprem obecným hlavně o larvy pakomárů (Chironomidae), nárosty (perifyton), detrit a planktonní organismy (Daphnia, Bosmina). Nejvyšší hodnoty potravní konkurence byly zaznamenány u ryb pocházejících z rybníka Podsedek (jižní Čechy) a rybníka Vracovický (jižní Morava).